Fantastické. Autorka, jejíž knihy jsem celé měsíce rozdával, dnes dostala Nobelovu cenu !

9. 10. 2015 8:21:40
Mám koníčka. Rozdávám knihy. Když se mi nějaká kniha hodně líbí, koupím jí více kusů a rozdávám ji přátelům. Anebo jim alespoň rozesílám tip. Dnes vidím, že se mi tip na zajímavou knihu povedl. Její autorka dnes dostala Nobelovku

Máloco mi tak přiblížilo mentalitu současných Rusů jako kniha "Doba z druhé ruky - konec rudého člověka" od běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové. Kniha se skládá z mnoho rozhovorů s běžnými Rusy z nejrůznějších vzdělanostních a příjmových vrstev a z různých částí Ruska.

Při čtení knihy si člověk uvědomuje, že Rusové jsou skutečně zcela jiní, než Češi, Slováci a snad i jiní než všichni ostatní Evropané. Pro Rusy je jedna z nejvyšších hodnot "vlast" a její postavení ve světě. Rusové teskní po impériu. To jsem ovšem viděl i za svého pracovního pobytu v Británii. Ale co jsem neviděl je síla této "imperiální tesknoty". Moc Ruska, možnost diktovat svému okolí, je pro mnoho i zcela běžných Rusů veliká hodnota. Pro nás Čechy je nepředstavitelné, že postavení jejich vlasti ve světě je pro řadové Rusy větší hodnota než jejich životní úroveň, možnost cestovat, svoboda vyjadřování, dokonce - což je zcela šokující - impérium je někdy větší hodnota než vlastní rodina. Zní to asi nevěrohodně, tak si prosím vyslechněte dvě krátké citace z diskutované knihy.

Autorka Světlana Alexijevičová vede zcela nevinný rozhovor s asi šedesátiletou ženou, již babičkou s vnuky. Autorka se ženy ptá, jaký byl nejšťastnější den jejího života. U nás každý očekává, že paní odpoví, že to byl například den, kdy se jí narodilo první dítě, nebo že to byl den její svatby, či den svatby její dcery nebo když se stala babičkou. Dotazovaná žena však odpovídá, že nejšťastnější den jejího života bylo 12. dubna 1961. Den, kdy do vesmíru vylétl Jurij Gagarin. Celý ten den chodila ta paní po ulicích se svými kamarády z Komsomolu, mávali vlaječkami Sovětského Svazu, zpívali revoluční písně, objímali se s kolemjdoucími soudruhy a všichni se radovali, že v ten den porazily světový kapitalismus.

Při příležitosti jiného rozhovoru navštívila spisovatelka Alexijevičová byt starého pána. Zaujal ji pečlivě zarámovaný diplom na zdi - ocenění "vedoucího brigády socialistické práce". Pán celý život pracoval jako dozorce v sovětském pracovním táboře blízko Murmansku a tak plaketa působila poněkud nemístně. Starý pán však rozhodně neměl pocit, že by se měl za něco stydět. Vysvětloval spisovatelce, že "budoval bělomořsko - baltský průplav". Ve skutečnosti jej budovali "Stalinovi otroci", vězni odvlékaní z různých částí Sovětského svazu na výkopové práce. Průplav se hloubil často bez použití jakékoliv techniky, doslova krumpáčem. Kopalo se do věčně zmrzlé půdy tzv. permafrostu. Bylo to nepřestavitelná dřina, při které mnozí podvyživení vězni umírali. Starý pán bez nejmenšího pocity studu autorce vysvětluje, že jediný způsob jak vězně přinutit k práci bylo, ty málo pracující pověsit na šibenici a vystavit je, jako děsivý příklad - ostatním. Problém byl v tom, že za polárním kruhem je dřevo nedostatkovou surovinou - musí se vozit z jižnější oblastí celé dny vzdálené odsud vlakem. A šibenicí bylo potřeba hodně, prý se rozestavovali po celé délce výkopových prací. Starý pán - hrdina socialistické práce - však vymyslel zlepšovák vycházející z toho, že přes zimu - několik měsíců - nestoupá v této polární oblasti teplota nad minus dvacet stupňů. Tento hrdina vymyslel, jak ušetřit dřevo na šibenice. Podle jeho "zlepšováku" stačilo postavit jen dřevěný sloupek, který dosahoval mezi lopatky vězně, který měl být pro zlepšení pracovní morálky ostatních popraven. Vězeň byl pak uvázán s rukama za zády ke sloupku a ihned byl mnohokrát polit kbelíky vody. V třeskutých mrazech exemplárně potrestaný vězeň okamžitě zmrzl. Tyto "ledové sochy" pak stály po celé délce budovaného bělomořsko - baltského průplavu pro výstrahu těm co pracovali s menším úsilím.

Dle současných údajů např. na wikipedii pracovalo na stavbě kanálu 160 000 vězňů a asi 30 000 z nich na místě zemřelo.

Vyznamenaný stařec, však žádnou vinu nepociťuje. On je pyšný na to, že "budoval" jednu z největších staveb socialismu a že byl ještě vyznamenán.

Možná si říkáte, proč vytahovat tuto děsivou historii, která si již téměř nikoho netýká. Alexijevičová uvádí, že velmi mnoho Rusů má za předním sklem svého auta portrét Stalina. Není to názor jen mnoha řadových Rusů ale i současného ruského establishmentu : Stalin sice spáchal "nějaké zločiny" , ale málokdo se tak zasadil o velikost Ruska jako právě on a v zásadě to byl "dobrý manažer".

Autor: Radim Doktor | pátek 9.10.2015 8:21 | karma článku: 16.70 | přečteno: 632x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.59 | Přečteno: 549 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1435

Lékař, který nepřestává být nadšencem těch dvou oborů medicíny, které si před lety zvolil. Milovník Bílých Karpat. Člověk, který chce, aby Česká republika byla lepším místem pro život.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...