Fantastické. Autorka, jejíž knihy jsem celé měsíce rozdával, dnes dostala Nobelovu cenu !
Máloco mi tak přiblížilo mentalitu současných Rusů jako kniha "Doba z druhé ruky - konec rudého člověka" od běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové. Kniha se skládá z mnoho rozhovorů s běžnými Rusy z nejrůznějších vzdělanostních a příjmových vrstev a z různých částí Ruska.
Při čtení knihy si člověk uvědomuje, že Rusové jsou skutečně zcela jiní, než Češi, Slováci a snad i jiní než všichni ostatní Evropané. Pro Rusy je jedna z nejvyšších hodnot "vlast" a její postavení ve světě. Rusové teskní po impériu. To jsem ovšem viděl i za svého pracovního pobytu v Británii. Ale co jsem neviděl je síla této "imperiální tesknoty". Moc Ruska, možnost diktovat svému okolí, je pro mnoho i zcela běžných Rusů veliká hodnota. Pro nás Čechy je nepředstavitelné, že postavení jejich vlasti ve světě je pro řadové Rusy větší hodnota než jejich životní úroveň, možnost cestovat, svoboda vyjadřování, dokonce - což je zcela šokující - impérium je někdy větší hodnota než vlastní rodina. Zní to asi nevěrohodně, tak si prosím vyslechněte dvě krátké citace z diskutované knihy.
Autorka Světlana Alexijevičová vede zcela nevinný rozhovor s asi šedesátiletou ženou, již babičkou s vnuky. Autorka se ženy ptá, jaký byl nejšťastnější den jejího života. U nás každý očekává, že paní odpoví, že to byl například den, kdy se jí narodilo první dítě, nebo že to byl den její svatby, či den svatby její dcery nebo když se stala babičkou. Dotazovaná žena však odpovídá, že nejšťastnější den jejího života bylo 12. dubna 1961. Den, kdy do vesmíru vylétl Jurij Gagarin. Celý ten den chodila ta paní po ulicích se svými kamarády z Komsomolu, mávali vlaječkami Sovětského Svazu, zpívali revoluční písně, objímali se s kolemjdoucími soudruhy a všichni se radovali, že v ten den porazily světový kapitalismus.
Při příležitosti jiného rozhovoru navštívila spisovatelka Alexijevičová byt starého pána. Zaujal ji pečlivě zarámovaný diplom na zdi - ocenění "vedoucího brigády socialistické práce". Pán celý život pracoval jako dozorce v sovětském pracovním táboře blízko Murmansku a tak plaketa působila poněkud nemístně. Starý pán však rozhodně neměl pocit, že by se měl za něco stydět. Vysvětloval spisovatelce, že "budoval bělomořsko - baltský průplav". Ve skutečnosti jej budovali "Stalinovi otroci", vězni odvlékaní z různých částí Sovětského svazu na výkopové práce. Průplav se hloubil často bez použití jakékoliv techniky, doslova krumpáčem. Kopalo se do věčně zmrzlé půdy tzv. permafrostu. Bylo to nepřestavitelná dřina, při které mnozí podvyživení vězni umírali. Starý pán bez nejmenšího pocity studu autorce vysvětluje, že jediný způsob jak vězně přinutit k práci bylo, ty málo pracující pověsit na šibenici a vystavit je, jako děsivý příklad - ostatním. Problém byl v tom, že za polárním kruhem je dřevo nedostatkovou surovinou - musí se vozit z jižnější oblastí celé dny vzdálené odsud vlakem. A šibenicí bylo potřeba hodně, prý se rozestavovali po celé délce výkopových prací. Starý pán - hrdina socialistické práce - však vymyslel zlepšovák vycházející z toho, že přes zimu - několik měsíců - nestoupá v této polární oblasti teplota nad minus dvacet stupňů. Tento hrdina vymyslel, jak ušetřit dřevo na šibenice. Podle jeho "zlepšováku" stačilo postavit jen dřevěný sloupek, který dosahoval mezi lopatky vězně, který měl být pro zlepšení pracovní morálky ostatních popraven. Vězeň byl pak uvázán s rukama za zády ke sloupku a ihned byl mnohokrát polit kbelíky vody. V třeskutých mrazech exemplárně potrestaný vězeň okamžitě zmrzl. Tyto "ledové sochy" pak stály po celé délce budovaného bělomořsko - baltského průplavu pro výstrahu těm co pracovali s menším úsilím.
Dle současných údajů např. na wikipedii pracovalo na stavbě kanálu 160 000 vězňů a asi 30 000 z nich na místě zemřelo.
Vyznamenaný stařec, však žádnou vinu nepociťuje. On je pyšný na to, že "budoval" jednu z největších staveb socialismu a že byl ještě vyznamenán.
Možná si říkáte, proč vytahovat tuto děsivou historii, která si již téměř nikoho netýká. Alexijevičová uvádí, že velmi mnoho Rusů má za předním sklem svého auta portrét Stalina. Není to názor jen mnoha řadových Rusů ale i současného ruského establishmentu : Stalin sice spáchal "nějaké zločiny" , ale málokdo se tak zasadil o velikost Ruska jako právě on a v zásadě to byl "dobrý manažer".
René Skoumal
Novoroční přání z Brna - Přeji všem svým čtenářům do nového roku mnoho odvahy
Máme teď v Brně od podzimu od Jarosva Róny novou sochu - sochu Odvahy. Někteří ji považují za komickou žirafu, jiným se líbí. Foto je na konci tohoto článku. My v Brně máme takový zvyk: nejvíce uctíváme to, co nám nejvíce chybí.
René Skoumal
Otevřený dopis předsedovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi
Vážený pane předsedo vlády, ačkoliv nejsem sociální demokrat, tak Vám chci vyjádřit svou plnou podporu.
René Skoumal
Toto není foto z letošního udělování slavíků. Toto je vzpomínka na Winstona Churchilla.
30.11. 1874 se narodil Winston Churchill. Velký přítel Československa. Člověk pronikavého intelektu a vynikajícího pera - nositel Nobelovy ceny. Člověk s výbornou dobrou genetickou výbavou a neuvěřitelně špatnou životosprávou.
René Skoumal
17. listopad 2015 - celý střed Prahy protestuje proti uprchlíkům.
Doc. Martin Konvička, Tomio Okamura, Mgr. Tomáš Vandas, PhDr. Miroslav Sládek. Ti všichni dnes slavili v centru Prahy 17. listopad 1989.
René Skoumal
10. listopadu 1982 je počátek konce komunismu - zemřel Leonid Iljič Brežněv
To dopoledne 10. listopadu 1982 si budu pamatovat celý život. Vyběhli jsme vzrušeně z gymnaziálních tříd a svěřovali jsme si tu stěží uvěřitelnou novinu. Zemřel Břežněv !
René Skoumal
Babí léto v Bílých Karpatech
Léto v Bílých Karpatech končí uzavíráním vinohradů - tzv. "zarážáním hory". Vážený obyvatel obce je jmenován strážcem vinohradu - "hotařem". Našeho hotaře vidíte na obrázku.
René Skoumal
Děkuji všem Čechům z hraničního přechodu mezi Srbskem a Chorvatskem zvaném Babske
Málokdo oslavil český státní svátek sv. Václava lépe než čeští dobrovolníci. Udělali co bylo v jejich silách pro dobré jméno České republiky.
René Skoumal
Dnes skončilo léto 2015. Léto, které nás všechny změnilo. Stali jsme se Evropany.
Léto 2015 bylo léto plné katastrofických zpráv. Ale všechno špatné, je k něčemu dobré. Před rokem téměř žádný Čech nevěděl, jak se jmenuje řecký premiér a rozhodně nikoho nezajímalo, co odehrává na makedonsko - srbské hranici.
René Skoumal
Včera večer byla vážně poškozena pověst České republiky v zahraničí.
Dobré jméno si člověk buduje léta, ztratit je může velmi rychle a obnovit ztracené dobré jméno trvá ještě mnohem déle.
René Skoumal
Česká republika - země bizarních prezidentů. A svět se baví.
Česká republika začíná být v celém světě známá svými naprosto bizarními až komický prezidenty. Těmi, co jsem si je sami zvolili.
René Skoumal
Tento text rozdávám svým pacientům, když vybírám dětské výživy a pleny pro syrské děti.
Řekněte Ne svému strachu ! Řekněte Ne Takto dnes vypadá třetí největší syrské město, dříve domov mnoha českých inženýrů - Homs. Stále si myslíte, že uprchlíci odchází ze Sýrie hlavně za lepším bydlem ?
René Skoumal
Finský premiér Juha Sipilä dnes 5. září nabídl svůj vlastní dům uprchlíkům, český expremiér Václav Klaus dnes vytvořil "Petici proti imigraci."
Finský premiér Juha Sipilä dnes 5. září 2015 nabídl svůj vlastní dům uprchlíkům, český expremiér Václav Klaus dnes vytvořil petici "Proti imigraci".
René Skoumal
Dopis mé dcery ze třetí B panu prezidentu republiky
Vážený pane prezidente, chtěla jsem Vás moc poprosit - já i ostatní holky z naší třetí B - jestli by jste, prosím Vás, mohl přijít k nám do školy, zahájit školní rok.
René Skoumal
Ruská okupace nebyla bratská pomoc. Podpora fašismu není řešením uprchlické krize.
Snažili se nám namluvit, že sovětská okupace je bratrská pomoc, snažili se nám namluvit, že neuniformovaní vojáci na Krymu nejsou ruští vojáci a snaží se nám teď namluvit, že problém uprchlíků má nějaké primitivní řešení.
René Skoumal
Zpověď lékaře - aneb jak jsem se nechal uplácet farmaceut. firmami
Pro každého lékaře, je velikou poctou, pokud mu přijmou nějaký příspěvek na mezinárodní konferenci. Nemusí to být zrovna přednáška, stačí když Vám umožní vyvěsit v prostorách kongresu plakát s výsledky Vaší práce tzv. "poster".
René Skoumal
Maminka
Včera mi po dlouhém nádorovém onemocnění zemřela maminka. O mé mamince nenajdete ani zmínku na webu. Současný svět je již tak virtuální, že kdo se dnes nedá „vygooglit“, jako by vůbec obyvatelem této planety nebyl, jakoby nikdy ani nežil. Chci se pokusit o to, abych to v krátkém příspěvku změnil.
René Skoumal
Mým Moravanům
Rád bych se obrátil ty naše občany - a nebylo jich málo - kteří při sčítání lidu vyplnili jako svou národnost - národnost moravskou. Nejsem si ale jistý, jestli mně budou rozumět, možná hovoří nějakým cizím jazykem - moravštinou a česky nerozumí. Čím si jistý ale jsem, že vyvolám jejich ostrou nevoli.
René Skoumal
Ploština – obec, na kterou je lépe zapomenout
19. dubna 1945 byl stejně jako dnes 19. dubna 2012 čtvrtek. Snad každý Němec, Čech i Slovák už věděl, že válka je pro Hitlera prohraná. Nejen z Bratislavy, ale již také z Vídně byli nacisté sovětskými vojsky vyhnáni, generál George Patton měl obsazenou většinu Bavorska, Rusové a Rumuni osvobodili Lanžhot, Hodonín a dobývali Brno.
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x